Jawa 50/550 "Pařez"
r. v. 1957
M. Dvořák:
Černý Pařízek je motocykl, na kterém jsem se učil jezdit.
Děda ho dostal pod stromeček asi v roce 1960. Dojížděl s ním do práce, do vimperských kasáren U sloupu.
Hned ze začátku si ho vojáky nechal přelakovat na černo.
Původní odstín byl světle modrý.
Když se děda s babičkou odstěhovali do Českých Budějovic, Pařízek stál v dřevníku, děda ho jen občas našlápl.
Asi ve třinácti jsem ho začal prohánět s bráchou, naštěstí vždy jen pod dědovým dozorem,
a tak neutrpěl žádné rány,
jak to u strojů, na kterých se puberťáci učí jezdit, bývá.
Samotnému mi ho děda nechtěl půjčit, ani když jsem měl řidičák.
Až
když mi bylo šestnáct, půjčil jsem mu za něj nulapětku a směl jsem jezdit, kam jsem chtěl.
Jednou mi za Lomnicí nad Lužnicí vypadla ségrpojistka z pístu, a proto byla nutná generálka.
Nechal jsem udělat výbrus a vyměnit pouzdro pístního čepu, čep, píst a vyměnil jsem všechny ložiska v motoru a převodovce.
Pařízkovi jsem udělal také novou spojku a koupil primární řetěz.
Po generálce motoru jsem dlouho nejezdil.
V prosinci 1998 jsem osedlal Peráka a Pařízka vrátil dědovi, který si zgenerálkovaný motor nemohl vynachválit.
K Pařízku jsem se vrátil až v roce 2003 , kdy jsem mu koupil nové pneumatiky
a vyrazil spolu s ďyvokým
dědem Petrem Šlechtou a Honzou Pečmanem
na Grossglockner
)(
Pozri obrázok
dole kopcem,.. svišteli okolo 90 km/h
Pozri obrázok
)(
a
rok poté do Terstu.
Pařízek držel excelentně.
Při prvním zájezdu sice praskly asi dva dráty v zadním kole (původní 1,8 mm),
tak jsem je pro jistotu vyměnil za nové všechny a cestou do Terstu jsem neměl jedinou závadu.
M. Dvořák
- milon modry cz veterani / parez -
|