GOLD WING 1800 – nemá chybu? 5/8

obr 25

obr 26

obr 27

obr 28

obr 29

A nyní k snad největší chybě celýho Winga. Žlutí inženýŕi, pro dobrej pocit nebo červenýho punťu v konstruktérským notýsku, vyvinuli a zabudovali do motorky Hitech zadní péro s tzv „seřiditelnou světlou výškou a tlumením“. Celá vyfikundace se ovládá z plastovýho panýlku tlačítky v 25 stupních tvrdosti, dvěma Memory tlačítkama pro zapamatování dvou stupňú nastavení, LCD ukazatelem hodnoty nastavení /kdyby to nemělo displej tak to Japonci snad ani neuznaj – asi dělaj i hajzly s displejem../ a tajuplnou kombinací servomotoru a řidící jednotky…Při první jízdě neznalý ČM se domnívajíc že při jízdě po dálnici si pérování změkčí a pod serpentinama přitvrdí, tlačí svěřepě na dostupná tlačítka. Pakliže mezitím nehodí nesoustředěn tlamu, střídavě pozorujíc displej a tlačítka je nucen konstatovat závadu, neb se neuděje nic. Z knihy Návod se teprv pak dozví, že nastavování útlumu funguje pouze při stojící motorce a zařazeným neutrálu… Dost nahovno zastavovat ne? Ale výsledek je ve finále stejnej. Při nafouknutí na +15 /z +25 možnejch/ a obsazení řidičem, dítětem 27 kg a prázdnejma kuframa se v nijak hrozivých náklonech ozvou skřípající stupačky /obr 28/ . Inu jediná možnost je nafouknout zadek na maximum aby se dali jezdit větší náklony než na Tříkolce. A i tak je to naprd. Když to se skvělejma zahřátejma Stounama /Bridge/ povalíte do zatáčky až na kraj gumy /obr 27/, tak ve stoupavejch zatáčkách to jde, ale při viglu do protisvahu nebo klesání, jde stupačka na zem a po ní hned stojan /obr.29/ což je dost nebezpečný, protože se kola odlehčej a tudíž ČM je abonent na pád /operace Velká Tlama /. To je dost nahovno u motorky, co má skvělý brzdy, rám je stabilný, motor silnej a pružnej, u motorky s kterou se dá jet kláda až někteří hoši na zmrzlinách jsou překvapení a pár jich bylo nuceno předstírat defekt nebo „tady odbočuji“. Je to škoda, že kvúli nízkejm stupačkám se nedá jít nadoraz. GW18 na to má velký předpoklady, a to ani při stále nafouknutým zadku na maximum, a zatížení 110 kg. Při plný váze 200 kg je to teda i při max náfuku vzadu v zatáčkách pro kládu nepoužitelný. Stačilo by pouze zvednout zadek o 2 cm a vyprdnout se na celej Hitech systém. Celý to zařízení je drahý /kdyby prachy za tendle nesmyslenej a nefukční systém vrazily radši do dílenskýho spracování! Celá motorka má navíc nízkou světlou výšku, tak přepákováním zadku by se jednak odstranilo tahání spodku po zemi a zvěšila se volnost náklonú. Je třeba ješte podotknout, že rozdíl v tlumení zadku mezi max a min je zanedbatelnej a při jiným stupni než +25 je Wing trochu nejistej a strácí se kontakt s předním kolem. Je to takový, že nevíte co dělá předek. Nedá se do vysvětlit, jen to že necejtíte přední kolo. Když se za Vás posadí kdosi, kdo má víc jak 60 kilo tak i při +25 péru ten pocit z předního kola, že „tam není,“ je tam taky. Ale není to nic hroznýho, dá se tím žít, a dá se na to zvyknout systémem „nevím co dělá předek, nějak to dopadne“ pak to poslat do vinglu vono dopadne dobře, teda zatím. Takže pane Honda: všechny Hitech kraviny okolo zadního péra a útlumu ZAHODIT! A zvednout zadek.
Věcí přímo k zblití je víko horniho kufru, znalecky Top Case. Těsnicí guma je moc měkká a po prvním měsíci a vlivem teploty změkne, a mechanizmus otvírání a zavírání víčka je z plíšku tlouštky snad 0,05 mm… Tak celý víko má velkou boční vúli do stran i předozadním směru. Navíc jak se těsnicí gumka vytlačí, víko nedosedá, viklá se, chrastí, obíjí lak a postupně vznikají vydřené díry z vnitřní strany do víka od bočních tzv dorazú / obr 30+31/.