Mid Antrim 150 - Írsky roadracing šampionát 2016

Jak jsme již avizovali na výstavě Motosalon v Brně, letos se tým Motopoint s jezdci Michalem Indi Dokoupilem #23 a Veronikou Hankocyovou #53 plně soustředí na celý irský šampionát. Z toho důvodu byla připravena a odeslána s předstihem Yamaha R6 do Irska, se kterou se Indi bude účastnit třídy Supersport, Open a Grand Finale. Mimo to má Indi k dispozici od týmu RT&E s podporou Motopointu Kawasaki ER6 do třídy Supertwin a Yamahu FZR400 do třídy Supersport 400.

Aby toho nebylo málo, Indi dostal právě v Mid Antrim příležitost se po dlouhé době posadit do sedla litrového motocyklu a to rovnou na Hondu CBR1000RR ve specifikaci Superstock týmu Wilson Craig Racing, na které bude zanedlouho startovat Cameron Donald na TT.

Michal Indi Dokoupil #23
„Když jsem se dověděl, že budu startovat na litru tohoto špičkovýho týmu, měl jsem velký obavy, protože jsem neseděl na motorce víc jak půl roku, ale zároveň jsem se na to dost těšil. Počasí nám ale nešlo zrovna naproti, byla strašná kosa a v pátek celej den pršelo už od rána. Na Hondě jsem jel hned první trénink, který byl na pět kol, takže mě moc nepřekvapilo, že jsem se kvalifikoval skoro až na konci startovního pole. No aspoň jsem se měl kam posunout!:-). V Supersportech jsem byl po kvaldě šestnáctý, v Supertwinech sedmý a ve čtyřkilech jsme řešili teplotu motoru, která klesla až na 36°C a nechtěla vůbec jet.“

Pro Veroniku byla účast v Mid Antrim premiéra, a tak si musela poradit nejen s počasím, ale i s naučením se trati, která je jak rychlá, tak i technická, a nechybí ani slavný Alexander´s jump, kde se skáče přes horizont v levotočivé zatáčce. Verča prvně absolvovala pár nováčkovských kol za instruktorem a následně startovala na Kawasaki ER6 týmu RT&E ve třídě Junior Support, kde se kvalifikovala dvanáctá a ve třídě Supertwin na jedenáctém místě.

Navečer se nakonec odjel i první závod Supersportů, který byl zkrácen na čtyři kola. Indián se během nich dokázal dostat ze šestnáctého místa na konečné deváté!

Sobotní závodní den sice vypadal, co se týče počasí, o něco lépe, ale stav trati byl horší. Přestalo hustě pršet, ale byla stále zima a vlhko a trať osychala jen velmi pomalu. Po hustém dešti se depo proměnilo doslova v bahenní lázeň, a jezdci měli obrovské problémy se vůbec dostat na start. Závod Superbiků byl odsunut a třída Junior Support se postavila na grid jako první.

Veronika Hankocyová #53
„S Indiánem jsme se shodli, že takhle těžký podmínky jsme ještě nezažili. Čistící vůz, co projel po trati, akorát rozmatlal hroudy bahna po celém povrchu, takže za chvíli byla cílovka souvisle hnědá. Nakonec přijel ještě kropící traktor, který se to snažil spláchnout, ale jedinej efekt byl ten, že to hnědý, bylo ještě navíc úplně mokrý, a my co jsme startovali na kraji, jsme stáli v proudech hnědé vody, co stékala z kopce dolů. Hned po startu jsem už neviděla na cestu, takže jsem pravou rukou brzdila do první zatáčky a levou se snažila otřít plexi. Přesto se mi ale dařilo každý kolo zlepšovat čas, a nakonec jsem dojela do cíle šestá s třetím nejrychlejším časem! Od loňského Frohburgu a po další operaci ruky jsem neseděla na motorce a bála jsem se, že mi to nepůjde, ale doslova mě ten závod zase nakopl!“

V závodě Supersport 400 měl Indi startovat z jedenáctého místa, nicméně kvůli prodlevám se motocykl nakonec přehřál a Indi neodstartoval. Po třech kolech byl ale závod stejně ukončen první a zároveň poslední červenou vlajkou za celý víkend, když motor Seamuse Elliotta nevydržel, a olej tak pokryl velkou část trati přímo ve stopě. Už tak těžké podmínky byly zase ještě o něco horší.

V závodě Open neboli Superbike, si Indi ale napravil chuť, když se dostal z dvaadvacátého místa na startovním roštu na konečné desáté. V posledním kole dokonce patřil k pěti nejrychlejším Superbikům v poli! Závod vyhrál Thomas Mitchell před Derekem Sheilsem a Michaelem Sweeneym. Ryan Farquhar, nově v sedle BMW, dojel čtvrtý.

Druhý závod třídy Supersport už byl pro Indiána v sedle Yamahy R6 týmu Motopoint o něco jednodušší. Navíc to byl první závod, kde už mohl tým nasadit pneumatiky na sucho. Michal odstartoval opět ze šestnáctého místa, ale hned po prvním průletu cílovkou bylo jasné, že půjde rychle dopředu. Indi předvedl neskutečnou stíhací jízdu, zajel celkově třetí nejrychlejší čas i s předjížděním a cílem projel jako šestý!

V předposledním závodě dne se na startovním roštu sešli oba jezdci týmu Motopoint a RT&E. Bohužel se znovu silně rozpršelo a tak se musely narychlo přezout pneumatiky zpět na mokré. Michal velmi dobře odstartoval a začal bojovat o přední pozice. Dostal se i do vedení před Ryana Farquhara, ale to nakonec neudržel a závod dojel jako čtvrtý za Ryanem Farquharem, Thomasem Mitchellem a Michaelem Sweeneym. Veronika závod dokončila na sedmém místě.

Grand Finale se jelo již za velmi hustého deště. Derek Sheils bojoval s Mitchellem o první místo, které si nakonec vybojoval a Michael Sweeney byl třetí. Indián na Hondě týmu Wilson Craig protnul cíl jako osmý. Všechny výsledky se tak podařilo posunout do Top Ten a hlavně se oba jezdci z každé jízdy vrátili ve zdraví a bez pádu, což bylo to nejdůležitější… Start do sezony se povedl!

Michal Indi Dokoupil #23
„I přes to počasí jsem se na závodech opravdu dobře bavil. Možná už mi tolik chyběly řidítka, ale celkově mi to v Mid Antrim sedlo a posbírali jsme i nějaké první body do šampionátu. Nejlepším momentem bylo předjetí na brzdy Ryana Farquhara, kdy jsem se dostal do vedení závodu. Na rovinkách jsem to sice neudržel, ale byl to skvělej závod. Na Yamaze R6 jsem prostě doma a je vidět, že máme spolu šanci získat dobrý výsledky. Chtěl bych poděkovat Motopointu, týmu RT&E a všem partnerům, že jsme se do toho mohli znova letos pustit. Získal jsem další zkušenosti díky týmu Wilson Craig Racing a doufám, že ji brzy zúročím. Jsem rád, že jsem otestoval bajk Camerona Donalda a vrátil ho v celku zpět do depa  !“

Na závěr patří gratulace Veronice, která získala ocenění „Ernie Jackson Memorial Cup Trophy for Best Female Competitor“ za nejrychlejší závodnici.