Irská mise se pomalu chýlí ke konci!

Mezi irskými závody se v červenci uvolnil jeden víkend a právě v tento termín se konal Zlatý Kahanec u Havířova, který patří vedle hořických Zatáček k největším podnikům u nás. Původně jsme vůbec účast neplánovali, ale vzhledem k množství dotazů od fanoušků, jestli Indi pojede, se tým rozhodl připravit motocykl Kawasaki ER6F, na kterém jela Veronika v Hořicích, a jako jediný zůstal v Česku. Většinu závodních součástek tým odeslal do Irska, takže na motocyklu nebylo například rychlořazení nebo tlumič řízení, ale Indi si s tím dokázal skvěle poradit. První kvalifikaci vyhrál a do druhé nenastoupil, protože začalo pršet, a tak stejně nebyla šance na zlepšení času. V neděli ráno pak na vodě opět potvrdil svoji pozici na startovním roštu a v závodě třídy Supertwin s velkým náskokem zvítězil.

Michal Indi Dokoupil #23
„Těrlicko mám rád hlavně díky lidem a fanouškům, které tam za ta léta mám a proto jsem byl rád, že se tým Motopoint rozhodl na Kahanci startovat. Dorazili jsme v pátek pozdě odpoledne, takže jsem málem nestihl autogramiádu na havířovském náměstí. Doslova jsem tam přilítl s dodávkou a tu zapíchl na náměstí hned vedle závodních motorek ostatních jezdců. Bylo to ale moc pěkné setkání a jsem rád, že jsme pohodový víkend zakončili zlatým věncem. Motorka sice neměla veškeré závodní vybavení, na který jsem jinak zvyklej, ale byla dobře připravená a naštěstí pořád na ostatní soupeře stačí.“

FAUGHEEN 50

Krátká a úzká trať, která se nachází na jihu Irska, patří mezi menší národní podniky, ale konkurence zde byla opět velká. Veronika startovala opět jako nováček, kdežto Indi už měl možnost trať poznat loni. Kvalifikace opět ovlivnilo počasí, takže některé tréninky byly neměřené a startovní rošty tříd byly určeny podle pořadí v šampionátu.

Indiho první závod třídy Open 1000 byl přerušen červenou vlajkou, kdy hned po startu těžce havaroval Seamus Elliott a musel zasahovat vrtulník a to už podruhé. Indi se raději rozhodl nestartovat. Ve třídě Supersport startoval Indi ze třetí řady a probojoval se až na konečné páté místo v cíli. Dobré výsledky pak Indi ještě korunoval vítězstvím ve třídě Supersport 400. Třída Supertwin byla na čele velmi vyrovnaná a bojovalo se až do cílové čáry. Indi nakonec přišel o třetí místo jen o 0,04 vteřiny v souboji s Paulem Jordanem a dojel čtvrtý.

Michal Indi Dokoupil #23:
„Litrovou třídu jsem tentokrát úplně vynechal. Seamus se vyboural hned po startu, takže jsme to všichni ve druhý vlně viděli. Po hodině čekání jsem to vzdal a soustředil se jen na třídy, kde mi jde o body do šampionátu. V šestkách jsem si dobře zazávodil a bylo z toho pátý místo, za což jsem fakt rád. Vítězství ve čtyřkilech bylo samozřejmě skvělé, ale Seamus byl můj hlavní soupeř, se kterým jsme měli stejně bodů a stejný počet vítězství v mistráku, takže mě mrzelo, že tu naši bitvu rozhodl jeho pád. Ve twinech to byla opět řežba. Tahle třída je na čele většinou dost vyrovnaná, hlavně na menších tratích, takže je vždycky na co koukat. Držel jsem se druhej, ale pak mě předjel Micko Sweeney a do poslední chvíle jsme se pak ještě přetahovali s Jordanem o třetí, kdy z toho vyšel o chlup na přední pneumatice líp.“

Veronika se tentokrát potrápila na startu, kdy ve třídě Junior Support chyběla akcelerace a propadla se tak o několik míst, které musela zpětně dohánět. Dojela na desátém místě jen o 0,1 vteřiny. Ve třídě Supertwin se opět start nevydařil a situace se opakovala. Ztráta mnoha míst a dohánění, ale opět desáté místo tentokrát s odstupem 0,4 na devátého.

Veronika Hankocyová #53
„Neumím startovat. Nebo mi to nejde na této motorce, i když jsem to zkoušela. Buď odjíždím jak na nákup, nebo letím na záda. V prvním závodě jsem odjížděla tak vlažně, že mě přelítla celá naše vlna. Snažila jsem se to dohnat, ale závod jsme měli zkrácený a za těch pár minut na trati jsem prostě už neměla čas to vylepšit víc než na desátý místo. Jestli jsem si ale myslela, že horší už ten start mít nemůžu, tak jsem se spletla. V Supertwinech jsem předvedla parádní svíci, ovšem nohy zůstaly dole, takže jsem plápolala za bajkem a snažila jsem se ze všech sil ho udržet hlavně rovně a nepřehodit ho na záda. Jen co dopadlo přední kolo na zem, tak jsem si to zopákla ale už decentněji a nakonec z toho bylo opět desátý místo.“

ARMOY

Nebo taky „závod legend“, jak se Armoy říká, má vždy skvělou účast i velkých týmů, které se jinak pravidelně představují jen na velkých mezinárodních podnicích. Kromě stávajících motocyklů čekalo na Indiho překvapení, když zjistil, že bude startovat i na litrovém Superstocku týmu Wilson Craig s číslem #11.

Počasí bylo během kvalifikací dobré a vše se tak odjelo na suchu. Ovšem díky sluníčku nastal jiný problém a tím byl roztékající se asfalt. Po prvních kvalifikacích tříd Junior Support, kde se Veronika umístila šestá a první poloviny třídy Supersport, kde jel Indi, organizátoři udělali pauzu a pokusili se asfalt upravit. Indi se tak kvalifikoval celkově patnáctý. Ve třídě Superbike pak obsadil skvělou sedmou pozici, kdy na motorce seděl pět kol! V Supertwinech byl Indi také sedmý a Veronika osmnáctá. Ve třídě Supersport 400 pak Indi uhájil v tréninku druhé místo.

Michal Indi Dokoupil #23:
„Je to jako vtip. Když neprší, tak se roztíká asfalt. Jak se vrátila Verča z první jízdy, říkala, že to v zatáčkách u kostela strašně klouže a po stranách pneumatik na její motorce zůstal nalepený asfalt. Byl jsem tak dost opatrný a první polovina šestkařů měla tu smůlu, že teprve až po naší jízdě s tím organizátoři něco udělali a druhá půlka šestek tak zajela o něco lepší časy a já z toho zůstal celkově patnáctý, z čehož jsem radost zrovna neměl. Za to mě nadchly litry. Sice jsem neměl moc času si zvykat, ale bavilo mě to a ze sedmýho fleku jsem měl radost.“

Ještě na závěr dne se odjel první závod Supersportů, kam nastoupil Indi. Po skvělém souboji s Andy Farrellem, Jamesem Cowtonem a Adamem McLeanem se dokázal dostat až na sedmé místo za Sweeneyho. Vyhrál William Dunlop před Michaelem Dunlopem a Derekem Sheilsem.

V sobotu se jako první na start postavila Veronika ve třídě Junior Support. Počasí bylo ovšem proměnlivé a tak se Verča rozhodla pro mokré pneumatiky, což byla velmi dobrá volba, protože na startu se silně rozpršelo. Přesto Veronika dokázala zajet jen o něco horší čas než v kvalifikaci a obsadila tak jen velmi těsně čtvrté místo! V litrech se sice trochu promíchalo pořadí, ale Indián dokázal přesto udržet sedmé místo až do cíle a sedmička byla tentokrát trochu osudová, protože i druhý závod Supersportů dojel opět na sedmém místě. Úžasný závod se strhl ve třídě Supersport 400ccm. Indi se dostal do vedení, ale Darryl Tweed byl neustále jako jeho stín. Přesto Indi nakonec o 0,2 vteřiny zvítězil! Ve třídě Supertwin se opět jednalo asi o nejlepší závod dne díky vyrovnanosti. Indi měl trochu problémy s podvozkem, a i když ke konci zajížděl podobné časy jako jezdci na prvních místech, stačilo to na celkové osmé. Veronika závod dokončila šestnáctá i přes technické potíže s vynechávajícím motorem v posledních dvou kolech. Na závěr dne pak Indi připravil celému týmu horkou chvilku, kdy v Grand Finale dostal highsider, spadl z pátého místa a byl převezen do nemocnice v Antrim. Naštěstí se potvrdilo jen zhmožděné koleno a zlomený malíček pravé ruky.

I přes tuto nepříjemnost ale bylo nakonec co oslavovat. Armoy byl poslední severoirský závod a tím bylo uzavřeno i bodování do mistrovství Ulster Championship. Indi obsadil 4.místo ve třídě Supersport, 3. místo ve třídě Supertwin a stal se Mistrem ve střídě Supersport 400. Veronika obsadila v rámci mistrovství Severního Irska 5. místo ve třídě Junior Support a příští rok tak už bude dle pravidel muset přestoupit o level výše. O pořadí v rámci šampionátu celého Irska by se mělo ještě rozhodnout ještě v Killalane, kde ale není jasné, zdali se podnik vůbec bude konat. Kromě šestistovek by ale mělo být pořadí u Indiho stejné a Veronika je v tuto chvíli na celkovém třetím místě.

Michal Indi Dokoupil #23
„Závěr se mi v Armoy moc nepovedl, což mě mrzí, ale i to jsou závody. Ještě že jsem z toho vyvázl takhle dobře i díky kombinéze PSI, protože tentokrát mě závod dostal opravdu do kolen a to doslova . Jsem fakt nadšenej, že jsme s týmem Motopoint a s týmem RT&E dokázali náš letošní plán, který jsme si předsevzali, dotáhnout až do konce a tím bylo stát se Mistrem Irska! V pomyslným deníčku domácích úkolů si tak můžu jednu položku odškrtnout a je čas stanovit nový cíl na příští rok. Pár výzev před sebou máme!“

Veronika Hankocyová #53
„Závodní sezona se v Irsku pomalinku chýlí ke konci a i když ještě máme před sebou pár závodů, už se můžu klidně ohlédnout i za sebe. Musím říct, že to bylo chvílemi i dost vyčerpávající. Cestování, vrtkavé počasí, technické problémy, ale přesto jsem se dokázala posunout o veliký kus dál a nasbírat zkušenosti a skvělý výsledky. Třetí místo v mistráku by pro mě byl splněný cíl a vzhledem k tomu, že už příští rok nebudu moci v Juniorech startovat, budeme muset vymyslet co se mnou dál. Obrovskej dík patří týmu Motopoint, RT&E, sponzorům a přátelům, kteří umožnili, aby se tyhle plány a sny vyplnily.“
Jestli se pojede Killalane ještě není definitivně rozhodnuto, ale už teď tým Motopoint zvažuje účast na posledním českém závodě CAMS v Dymokurech!