ISSN 1336-6491 | Online: 1318 | Redakcia

motoride.sk :: Články | Videá | Tipy | Foto | Klub | Inzercia | Firmy | Fórum | Kalendár

Motozem.sk www.styx.sk/

Anketa:

Ako na núdzové brzdenie v krízovej situácii?

Spolu odpovedi: 30259
Intenzívne brzdím oboma brzdami: 59% (17850)
Brzdím iba prednou brzdou aby som nedostal šmyk: 41% (12409)
Diskusia Diskusia k článku (2)  [Verzia pre tlač] Tlač

První jarní... Sečská přehrada v okrese Chrudim

 Zdieľať

Pridané: 14.04.2005 Autor: Skarab
Čitatelia: 10505 [Mototuristika - Európa - Výlet]

Sobota 26.3.2005
Tak už je to tady, podle kalendáře jaro, počasí fantastické, chuť na cestování obrovská....

Má první jarní vyjížďka povede na Sečskou přehradu v okrese Chrudim (to jsem si řekl už někdy v prosinci). Po obědě jsem oblékl nové motooblečení, nasadil novou přilbu a obul skoronové motobotky a v 13 hod. vyrážím. Na denním počítadle 0km. Nejprve do Kácova natankovat. Do 11ti litrové nádrže přibilo 5,9l naturalu95 a vpřed přes Uhlířské Janovice – Košice(ty naše)- Čáslav. Tam nastal první zádrhel, Město jsem prosvištěl popaměti a ejhle, z odbočky na Seč je znenadání slepá ulice. No je vidět, že už jsem tudy nějaký ten pátek nejel (15 roků)-))). Zamířil jsem směrem na Golčův Jeníkov a v první vesnici za Čáslaví doleva a po 2km jsem byl na staré známé silnici. Počasí super, silnice suchá, po štěrku ani památky, díry pouze ojediněle. První zastávka ve Žlebech, několik foteček zámku (prohlídku nechávám podle rady Oldy Říhy na „někdy příště“) a opět start směrem Ronov nad Doubravou – krátká projížďka Třemošnicí, jéje ta se ale změnila (samozřejmně k lepšímu) – a honem na Lichnici. Zřícenina hradu Lichnice leží asi 4 km od Třemošnice, hrad byl založen nějakým Smilem za Žitavy na kopci Světlici zvaném roku 1250. Roku 1370 na něm pobýval náš největší Čech Karel IV, 1610 vyhořel, kolem roku 1646 tady buzerovali Švédové, 1649 ho nechal zřejmě z dlouhé chvíle Ferda III. pobořit. A roku 1800 byl už jako halda šutrů darován Nadaci pro zchudlé šlechtičny (takové štěstí museli holky asi dlouho rozdejchávat).


Navštívil jsem ji naposledy roku 1988 a tehdy to bylo pár rozpadlých zdí, hradeb a jedna zamřížovaná studna. Od roku 1989 tuto zříceninu obsadilo sdružení Brontosauři, kteří tento hrad „renovují“ Za 17 let od mé poslední návštěvy (to to letí) a 16 let renovace je z Lichnice k mému úžasu ta samá zřícenina jako kdysi, vlastně né vybírá se tu vstupné (10,-) a ještě něco se změnilo. Kdysi tak masivní hradby se za posledních pár let poněkud ztenčili (dnes už by Švéda nezadrželi). Zato v podhradí vyrostlo několik kamenných zdí a podezdívek u nových rodinných domků, inu český člověk (stavbař) si umí poradit. Zřejmě kvůli tomuto stavu byla na přístupové cestě postavena vstupní branka a orientační tabule které zabraňují vjezdu motorových vozidel do areálu, dále na hradě straší (pardon , je zaměstnána) „kastelánka“, která krom vybírání vstupného rozmlouvá sběratelům kamenných suvenýrů jejich činění, takže je celkem reálné, že za dalších 17 let až kolem pojedu na HD (už na něj budu mít věk a postavu)-))) tu bude ještě něco k vidění. Při odjezdu z Lichnice (poslední dům vlevo) je třeba dát si pozor na člověka podivného, který z každého dřeva co kolem projede okamžitě řetězovou pilou něco vyřeže, ať už krakonoše, krokodýla, opici, čápa a nevím co ještě. Kolem domu se to jen hemží podobnými stvořeními - hezké. A teď už hurá do Železných hor, po dalších 3km jsem navštívil chatovou osadu a kemp Kraskov se dvěma rybníky, i tady se toho dost změnilo, zvláštní? Seč na mě působila stejně jako před lety, téměř nic se nezměnilo. Město je čisté, udržované, aby ne je teprve březen a já jsem tu letos první turista. Projel jsem kempy a zavzpomínal na prázdniny, které jsem tu prožil.

Má dnešní vyjížďka vyvrcholila na hrázi Sečské přehrady kde jsem se nad zamrzlou vodní hladinou a pod zamrzlými „ledopády“ chvilku kochal, opět ztropil nějakou tu fotečku a obrátil se na cestu k domovu. Na tachometru přibylo 76km. Cestou zpět jsem si udělal pouze jednu zastávku u Třemošnice na vyfocení panorama Lichnice

a hurá přes Ronov nad Doubravou-Žleby-okruh kolem Čáslavi(kde jsem dal mimochodem Déťovi za uši – 6tý rychlostní stupeň, 11tis.otáček a na tachometru neuvěřitelných 130km/h)-Kutnou Horu a Uhlířské Janovice domů na dvůr, kde u pantáty vedou dráty.
Výlet mi zabral 4 hodiny, najel jsem 154km, průměrná cestovní rychlost 80-90km/h. Yamaha DT125 RE zbaštila 7 litrů Naturalu 95, já jednu Pepsi 0,33 a jeden Semtex 0,296, všichni jsme byli šťastni a spokojeni, akorát ta prdel kdyby mě tak nebolela, hold za zimu nějak vyměkla, mrška jedna.

A co další vyjížďka?? No jsem čech a ještě jsem nebyl na Řípu, ostuda!!!

Pridané: 14.04.2005 Autor: Skarab Zdieľať

Ďalšie články tohto autora:

Diskusia Diskusia k článku (2)  [Verzia pre tlač] Tlač

Vtip

Pridal:
Princípy moderného inžinierskeho designu
Štandardizovaný rozchod koľají na železniciach v USA činí 1435 mm (4 stopy a 8,5 palca). To je ale neobyčajne divná hodnota. Prečo je rozchod práve toľko? No pretože tak stavali železnice v Anglicku a železnice v USA stavali emigranti z Anglicka.
Prečo to Angličania stavali práve tak? Pretože prvé železnice boli postavené ľuďmi, ktorí predtým stavali električkové trate a tie mali taký rozchod.
A prečo ti použili taký rozchod? Pretože ľudia, ktorí stavali električkové vozidlá, na to použili rovnaké nástroje ako pri stavbe kočiarov, ktoré mali taký rozostup kolies.
Fajn! A prečo teda mali kočiare práve taký divný rozostup kolies? No pretože keby skúsili urobiť kočiar s iným rozostupom, tak by sa kolesá na starých cestách v Anglicku mohli ľahko zlomiť, pretože na nich boli vyjazdené koľaje práve toho rozostupu.
A kto postavil tie staré cesty s koľajami? Prvé dlhé cesty v Európe (a Anglicku) postavili v Rímskom impériu pre legionárov. Od tej doby sa používajú.
A koľaje? Pôvodné koľaje, ktoré každý rešpektuje zo strachu zo zničenia kočiarov, boli vyjazdené rímskymi vojnovými vozidlami. Od doby, keď boli vozidlá stavané pre Rímske impérium, mali všetky podobný rozostup kolies.
Tak sme sa konečne dobrali k odpovedi na pôvodnú otázku. Rozchod koľají železníc v USA je odvodený z pôvodnej špecifikácie vojnových vozidiel Rímskeho impéria.
Byrokracia a špecifikácie sú nesmrteľné. Takže až budete zase študovať nejakú špecifikáciu a čudovať sa, čo to tam je za konský zadok, môžete tým trafiť klinec na hlavičku – pretože vojnové vozidlá Rímskeho impéria boli široké tak akurát na dva zadky vojnových koní.
A ešte niečo. Keď sa pozriete na raketoplán na štartovacej rampe, uvidíte po stranách palivovej nádrže dva pomocné raketové motory. Vyrába ich spoločnosť Thiokol v továrni v Utahu. do toho tunela vošli. Tunel je o málo širší ako železnica, a železnica má rozostup koľají asi tak na dva konské zadky.
Takže taká dôležitá vlastnosť najpokročilejšieho dopravného prostriedku na svete bola určená šírkou dvoch konských zadkov!



Ďalšie vtipy »