Anketa:
Janův hrad, Česko - Bod záujmu - Tip na Výlet
Janův hrad leží v podivínském katastru a je vskutku podivný. Vypadá jako středověká zřícenina, přitom jej vystavěli na počátku 19. století; navíc stojí na bažinách. Bylo by bláhové domnívat se, že má název obce Podivín s těmito záhadami něco společného. Ony ty záhady totiž nejsou tak úplně nevysvětlitelné. V období romantismu chtěl každý druhý šlechtic vlastnit pěknou zříceninu a když se mu to nepoštěstilo, neváhal si ji nechat postavit. Jan Lichtenštejnský, jehož jméno hrad nese, povolal za tímto účelem architekta Josefa Hardmutha, který nejenže dokázal zpevnit pohyblivé podloží dřevěnými trámy, ale ještě při tom vymyslel tužku.
Aby byla iluze středověku dokonalá, vydal se Hardmuth poznávat skutečné ruiny hradů. Pochopil, že základem úspěchu je materiál, tak byly ke stavbě zdiva přivezeny kameny z nedalekého Velkomoravského hradiště Pohansko. Dbal na každý detail; třeba dřevěná schodiště udělal pravotočivá, jak bylo zvykem ve starých hradech.
Zatímco ostatní aristokrati měli skromnou rozbořenou věžičku s náznakem „někdejší“ budovy, Lichtenštejnové požadovali něco extra. V Janohradu se normálně fungovalo – v době lovů a štvanic tu panstvo pořádalo hostiny. Ty byly vskutku velkolepé. Lapená zvěř se rožnila v plamenech osmi ohnišť na nádvoří. Hlavní Rytířský sál, v němž hodovali muži, ani nepotřeboval vytápění. Bylo běžné, že někdo vyčerpán veselkou padl k zemi a bylo mu třeba odpočinku – to dokazují vedlejší solónky. Největší jelen, kterého tu ulovili, vážil 350 kg a jeho paroží je dodnes výzdobou sálu. Lovy začínaly a končily fanfárou, která zněla ze zadního ochozu. Ten se příznačně jmenuje Terasa trubačů.
Nejschopnější lovec dne byl provolán „králem lovu“ a pil celý večer ze speciálního poháru, který je dneska umístěn na krbu. Titul získal ten, kdo ulovil srnce, divočáka, lišku i zajíce. Když se takových lovců našlo víc, rozhodovala krása trofejí.
Jediné, co na hradu zůstalo z původního vybavení, je stojan na zbraně, na němž je vyřezána sova jako symbol moudrosti. Ta nabádala lovce, aby stříleli s rozvahou a nevyhubili zvěř, kterou by nedokázali spořádat. Dámy jim s tím totiž moc nepomohly – seděly v průběhu hostiny v odlehlých Dámských salónech. V těchto místnostech byly krby, ale bez komínů. Rozpálené dřevěné uhlí se vsouvalo do krbu zvnějšku v porcelánové nádobě. Nejen o ženy bylo dobře postaráno. Knížecí arabský kůň měl samostatnou vytápěnou stáj.
Detaily:
Krajina: | Česko |
Región: | Juhomoravský |
Typ: | Hrad |
Pridal: | OTIS 02.05.2013 (17:06) |
Poloha: | N 48.805 E 16.834 |
Približná poloha: | nie |
Čitatelia: | 8307 |
Nadmorská výška: | 173.0 m n.m. |
Povrch: | asfalt |
Adresa, Kontakt:
Mapa: Zobraz miesta v okolí na Dynamickej Mape
Body v okolí:
Body vo vzdialenosti do 50 km. Zobraz body v okolí na mape.
Č. | Názov: | Typ: | Vzdialenosť: |
---|---|---|---|
1. | Apollónův chrám, Lednice, Česko | Pamiatka | 2.6 km J |
2. | Zámok Lednice, Česko | Pamiatka | 2.6 km Z |
3. | Obelisk, Lednice, Česko | Zaujímavosť | 3.3 km SZ |
4. | Rybniční zámeček, Lednice, Česko | Hrad | 3.6 km JZ |
5. | Tři Grácie, Lednice, Česko | Zaujímavosť | 4.3 km JZ |
6. | Břeclavský hrad, Česko | Hrad | 5.9 km JV |
7. | Kostol Breclav, Česko | Kostol | 6.4 km J |
8. | Randezvous pri Valticiach, Česko | Pamiatka | 7.1 km JZ |
9. | Zamok Valtice, Česko | Hrad | 9.3 km JZ |
10. | Kolonada pri Valticiach, Česko | Pamiatka | 10.4 km JZ |

Nové oficiálne videá:
Vtip
Pridal:
Princípy moderného inžinierskeho designu
Štandardizovaný rozchod koľají na železniciach v USA činí 1435 mm (4 stopy a 8,5 palca). To je ale neobyčajne divná hodnota. Prečo je rozchod práve toľko? No pretože tak stavali železnice v Anglicku a železnice v USA stavali emigranti z Anglicka.
Prečo to Angličania stavali práve tak? Pretože prvé železnice boli postavené ľuďmi, ktorí predtým stavali električkové trate a tie mali taký rozchod.
A prečo ti použili taký rozchod? Pretože ľudia, ktorí stavali električkové vozidlá, na to použili rovnaké nástroje ako pri stavbe kočiarov, ktoré mali taký rozostup kolies.
Fajn! A prečo teda mali kočiare práve taký divný rozostup kolies? No pretože keby skúsili urobiť kočiar s iným rozostupom, tak by sa kolesá na starých cestách v Anglicku mohli ľahko zlomiť, pretože na nich boli vyjazdené koľaje práve toho rozostupu.
A kto postavil tie staré cesty s koľajami? Prvé dlhé cesty v Európe (a Anglicku) postavili v Rímskom impériu pre legionárov. Od tej doby sa používajú.
A koľaje? Pôvodné koľaje, ktoré každý rešpektuje zo strachu zo zničenia kočiarov, boli vyjazdené rímskymi vojnovými vozidlami. Od doby, keď boli vozidlá stavané pre Rímske impérium, mali všetky podobný rozostup kolies.
Tak sme sa konečne dobrali k odpovedi na pôvodnú otázku. Rozchod koľají železníc v USA je odvodený z pôvodnej špecifikácie vojnových vozidiel Rímskeho impéria.
Byrokracia a špecifikácie sú nesmrteľné. Takže až budete zase študovať nejakú špecifikáciu a čudovať sa, čo to tam je za konský zadok, môžete tým trafiť klinec na hlavičku – pretože vojnové vozidlá Rímskeho impéria boli široké tak akurát na dva zadky vojnových koní.
A ešte niečo. Keď sa pozriete na raketoplán na štartovacej rampe, uvidíte po stranách palivovej nádrže dva pomocné raketové motory. Vyrába ich spoločnosť Thiokol v továrni v Utahu. do toho tunela vošli. Tunel je o málo širší ako železnica, a železnica má rozostup koľají asi tak na dva konské zadky.
Takže taká dôležitá vlastnosť najpokročilejšieho dopravného prostriedku na svete bola určená šírkou dvoch konských zadkov!