Havířovský zlatý kahanec 2009

Tak jako má většina podobných okruhů v České republice dlouhou historii, ani Těrlický okruh není výjimkou. Historie závodů na rozhraní Havířova, Životic a Těrlicka sahá až do roku 1967, kdy se zde motocyklové závody jely poprvé. Tehdejší závody známé spíše pod názvem „Karviná“, patřili k vrcholným sportovním událostem v regionu.

Trať v Těrlicku v letech 1967-1990 prodělala několik zásadních změn. Tou snad nejpodstatnější bylo v roce 1983 otočení směru jízdy závodu. V historii se na startu v Těrlicku vystřídali jezdci z 23 států, aby hájili čest a slávu své země na území tehdejšího Československa.

Motory závodních strojů utichly v Těrlicku v roce 1990, kdy měl závod Zlatý kahanec oslavit své čtvrtstoletí. A zůstaly němé takřka dvacet dlouhých let. Teprve v roce 2008 se díky vzrůstajícímu zájmu o obnovené tzv. „přírodní okruhy“ podařilo spolku nadšenců z PROSPORT-CZ obnovit tradici závodů na severní Moravě. Loňský ročník se vydařil, a tak se letos mohli tisíce fanoušků závodních motorek, ve dnech 22.-23.8.2009, těšit na již 26. ročník závodů silničních motocyklů a sidecar pod názvem „Havířovský zlatý kahanec“.

Přírodní okruhy zažívají v posledních letech reinkarnaci obřích rozměrů. Kalendář motocyklových fandů se utěšeně plní a prakticky na každý letošní závod tohoto druhu bylo přihlášeno několik stovek jezdců nejrůznějších kategorií.

Kdo zavítal na parkoviště závodních strojů již v pátek odpoledne, mohl spatřit „mraveniště v akci“. Někteří závodníci přijeli do Těrlicka stovky kilometrů, a tak není divu, že již den před závody se paddock zaplnil více než pěkně. Prakticky po celý páteční den probíhalo pozvolné najíždění jednotlivých jezdců i celých týmů na parkoviště ve snaze „urvat pro svůj stroj co nejlepší flek“. Priority všech jsou jasné: nejlépe na beton, co nejblíže k trati, blízko elektriky a blízko piva. Betonová část paddocku v Těrlicku je však malá a není místa na zbyt. Proto kdo dřív přijde, ten dřív mele. Jako vždy si ale každý karavánek, ať již přijel ve středu, či v sobotu ráno, nakonec to svoje místečko našel.

Jezdci, kteří dorazili již v pátek, měli možnost se během odpoledne dostavit k technické přejímce svých motocyklů a zařídit si všechny administrativní náležitosti. Tak jako je tomu i na jiných podnicích, závodní parkoviště nikdy nespí. Ani Těrlicko nebylo výjimkou, celou noc bylo slyšet všudypřítomné vrzání, ťukání, vrtání a vše, co patří k rituálu „jak dostat náš stroj do nejlepší kondice“.

Ten kdo se na chvíli vzdálí od závodní trati, aby nahlédl do depa má možnost vidět práci mechaniků takřka na každém kroku. Nezřídka dávají svůj stroj zpět do "použitelného stavu" i celou sobotní noc. Pokud tedy někde uvidíte vedle rozložené kapotáže hromadu připomínající skládku kovového odpadu, nenechte se mást! "Tohle zítra ještě pojede bednu", řekne Vám zkušený mechanik.

V sobotu ráno již vše probíhá zcela „na ostro“. Od osmé hodiny ranní se střídala v rychlém sledu jedna kategorie za druhou a diváci prakticky neměli čas se nudit.

Jako první se do měřeného tréninku vydala třída Sportproduction 125. Následoval společný trénink tříd Klasik do 175 ccm a Klasik do 250 ccm. Krátce po deváté se na trať vyrojili jezdci volné kategorie 125 a 250 GP. Tak jako na jiných přírodních okruzích, odstartovali právě tyto stroje už „nehoráznou střelbu“. Časy na kole se kolo co kolo řítili dolů závratnou rychlostí. Po silných strojích kategorie zvané GP následovala opět společná třída klasiků, tentokrát v kategoriích do 350 a nad 350 ccm. Tyto kategorie uzavřely dopolední vystoupení klasiků na Těrlickém okruhu. Jako další už v čistě silničních kategoriích otestovali místní asfalt jezdci tříd Volná nad 600 ccm, Sidecar, Volná nad 600 ccm a třídy Supermono.

V sobotním tréninku většinou neuvidíte příliš početné skupinky jezdců bojujících o vteřiny, ani vyčkávání v pověstném vzduchovém pytli. Ani tak však není o zajímavé a napínavé momenty nouze.

Každý z jezdců se snažil v dopoledním tréninku co nejlépe seznámit s tratí, a pokud možno odjezdit co nejvíce kol, aby mohl být bez potíží do závodu připuštěn. Metou pro start v závodě bylo zajetí časů v pěti okruzích. Samozřejmě, že i přes prvotní seznamování se každý jezdec snažil zajet čas na hranici svých možností. Předpověď počasí totiž již několik dní dopředu hlásila na sobotu déšť, a tak se všichni jezdci snažili využít dobrých podmínek k co možná nejlepšímu výkonu.

Odpolední program měl dle původního harmonogramu odstartovat v jednu hodinu po poledni. Jak už tomu však na takovýchto podnicích bývá, je nutné posbírat po každé kategorii někdy menší, někdy větší množství „odpadlíků“, vyčkat na bezpečný přesun diváků mezi jednotlivými sektory a další spousta drobností a náležitostí, které celou proceduru nemilosrdně natahují. Již prakticky s výjezdem prvních jezdců na trať je zřejmé, že předem stanovený harmonogram není možné dodržovat na minutu. Je to však zcela pochopitelné a vzhledem k tomu, že s tímto posunem většina zúčastněných počítá, většinou jej bez větších potíží snášejí jak jezdci, tak i diváci.

Jedním z těch, kteří se snažili vyvážit ne právě parádní kondici svého stroje heroickým výkonem byl i čtenářům motogp.sk dobře známý Pavel Navrátil. Ani černá kapotáž stroje s ďábelským číslem 666 však stroji jenž mu byl svěřen pro závod sportproduction 125 nepomohla a musel být pro technické potíže odstaven. Diváci tak okukovanou 666tku na startu nedělního závodu čekali marně.

Diváků se již v sobotu okolo Těrlické trati sešly stovky. Prakticky v každé zatáčce, v každém zajímavějším místě trati, bylo možné narazit již v tréninkový den na desítky motoristických nadšenců, a to nejen z blízkého okolí, ale i ze vzdálených koutů republiky, kteří nadšeně povzbuzují každého jezdce, nasávají vůni motorů a užívají si novodobou podobu závodů na Těrlicku.

I odpolední část tréninkových jízd začala za více méně nezměněných podmínek. Postupně se však nad Těrlickým okruhem začala objevovat zlověstná mračna a k nevoli všech přítomných přinesla i obávaný déšť. V průběhu druhé části sobotního programu se již rozpršelo řádně a i nálada jezdců potemněla. Začalo opět tolik známé „hemžení“ za účelem zjistit co nejpřesnější informace o počasí pro zítřejší závod.

Organizátoři však mají vše pevně v rukou a obnovené závody na Těrlicku nechtějí nechat ničím pokazit. Poručili větru dešti a na nedělní warm-upy nás opět přivítalo sluníčko.

Sobotní program uzavřely stroje nejsilnějších kategorií volná 600 ccm a supermono. To už je opravdu pro diváky parádní podívaná a zároveň i nejlepší lákadlo na závodní neděli.

Pro Vaše záživnější čtení a také proto, abychom Vám mohli nabídnout více fotografií jsme tento článek o letošním Havířovském zlatém kahanci rozdělili do dvou částí.

Tu první zahrnující dění z pátku a soboty již nyní při čtení těchto řádků máte úspěšně za sebou. V té druhé Vám prozradíme něco více o průběhu jednotlivých závodů všech kategorií. Jejich výsledky a samozřejmě nabídneme další pěkné fotografie.