Rumunsko - motorkárske eldorádo 4/7

11.8.

Idylka u moře, vzduch +37°C, voda +29°C

Ráno se probouzíme každý zvlášť a děláme si individuální program na pláži, koupání, válení se, hraní karet a pojídání melounů, sem tam pivko. Kolem čtvrté hodiny se rozhodujeme jet do Constanty, a to autobusem, abychom vstřebali místní atmosféru. Prodlužujeme pobyt o další den a jdeme na zastávku autobusu. Ten po chvíli přijíždí a po asi dvou stanicích přesedáme na trolejbus. Já jdu za řidičem zaplatit lístek, a ten mi ho nedá a jen mě pošle do busu. VMamaie se začíná plnit lidmi vplavkách a svodními nafukovacími nesmysly, když vtom se náhle zvednou ze sedadel tři dámy, připnou si cedulku REVISOR a začíná šou. Já jej sice nemám, ale jim stačí říci, že jsem platil u řidiče, asi si tím šoféři přivydělávají. Ale hned vedle mě je mladý kluk slístkem na autobus za 6000 a ne na trolejbus za 7000, a tak se stáváme svědky velice temperamentní výměny názorů (hulákají na celý trolejbus), skutečný zážitek. Co jsem pochytil: kluk je zBukurešti, kde mají stejný tarif, a dámy tvrdí, že je to na busu napsaný, ukazují mu to, a nvíc, že jsou přece vidět tykadla a tak, do diskuze se přidá půlka vozidla, opravdu jak vitalském filmu, pak si berou kluka ven a my jedeme dál, Hektor sHoleydou si oddechli, neb jeli načerno. Dojeli jsme do centra, prošli se uličkama, mají tu jen hezký park, jinak hnus a špína, navíc domy jak po válce, rozpadlé, vrekonstrukci, kdy i jeřáb už se rozpadá, jak dlouho to trvá a tak, prostě Constanta je obraz bídy a utrpení. Všude kolem žebrající cigáňata, veksláci, stím kontrastující zlatá mládež vMercedesech vluxusních hospodách,

Čoklové všude, včetně náměstí ve velkoměstech

kde nás ani nechtěli obsloužit, no fakt úděs. Vylezeme tedy na minaret, ze kterého je krásný rozhled na tu bídu kolem, jen přístav je naprosto úchvatný. Holeyda nahoru nesmí, protože vruce měl lahváče a to se ochrance nelíbilo. Jdeme ještě do hospody vtureckém stylu na čórbu de búrta a už to valíme trolejbusem zpět do kempu. Už je tma, bus plný lidí,jedna starší paní říká své kolegyni, že to je tady vždy vpátek a sobotu hrozný kvůli diskotékám vMamaie, nakonec vtom hrozném horku a opět se tvořící dopravní zácpě dojedeme na konečnou a nečekáme na autobus, ale jdeme dva kiláky pěšky, já podél silnice po cestě, oni dva po silnici. Vkempu dáme sprchu, pivo a jdeme spát.

Dneska jsme neujeli ani metr

12.8.

Takhle to vypadá v deltě Dunaje, vítr se bohužel vyfotit nedá

Časně zrána rachot, Hárlejáři a jeden Rotaxák nás opouštějí, pak si dáme snídani a pokračujeme vklasickém přímořském nudném životě. Po poledni nás to už nebaví, tak se vypravujeme dále, do delty Dunaje. Jinak cesta docela hnusná, ne sice kvalitou, která ujde, ale okolím, placka, rafinérie, kolem jen kukuřice a úplně suché slunečnice, vítr, prach, no co vám mám povídat. Vítr se stupňuje, až do té míry, že jedeme vcelkem slušném náklonu, aby se to vůbec pohybovalo rovně. Dojedeme do Tulcey, což je centrum delty, zde hledáme restauraci, najdem tu nejhorší, což ale zjistíme později, mají dobré pivo, pomalou obsluhu, nic moc jídlo a XXM porce, žebravý děti a psy přímo na terase, zase mají výhled na přístav. Po dojedení se vypravíme po přístavu, vdomnění, že dáme okružku deltou, nedáme, ale ne kvůli ceně, ale kvůli délce, je to asi stopadesát kilometrů, a loď odjíždí vosm ráno a vrací se vpůl devátý večer. Město nic moc, špína, nic ke koupi a tak jedeme rychle pryč. Opět vichr a placka, sem tam se Dunaj rozlévá do slepých ramen, kde roste břečťan či co to je, rybářské loďky brázdí řeku. Zjišťuji, že se mi ulomil kufr, používám osvědčený řetěz a jedeme hledat nocleh. Nacházíme celkem slušný plácek, stavíme motorky tak, aby je vichr nepřevrhnul, což je dost fuška, Hektor staví stan, kolíkuje vším co má a já beru sekeru a jdu si dělat celtový přístřešek. Rozděláváme gril, spálíme všechno uhlí, takhle rychle hořet jsem to ještě neviděl, pojíme grilovaná kuřata (stehna) a jdeme loupit a grilovat kukuřici, pak za neutuchajícího větru jdem spát.

Dneska to bylo 198 kilometrů